|
|
Analýza protestů proti regulaci Internetu v ČR (2011-2012)
Košík, Jan ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Petr (oponent)
Cílem této práce byla popsat protesty odehrávající se v první polovině roku 2012 proti mezinárodní dohodě ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) na území české Republiky s přihlédnutím k mezinárodnímu kontextu. Výzkum spočíval v analýze jednotlivých protestů. Zaměřil jsem se na popsání role organizací občanského sektoru v těchto protestech. Dále jsem se zaměřil na to, jakým způsobem docházelo k šíření protestů, jaké rámy jejich organizátoři použili a také jakou roli hrála nová média při organizování a šíření těchto protestů.
|
|
|
Analýza protestů proti regulaci Internetu v ČR (2011-2012)
Košík, Jan ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Petr (oponent)
Cílem této práce byla popsat protesty odehrávající se v první polovině roku 2012 proti mezinárodní dohodě ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) na území české Republiky s přihlédnutím k mezinárodnímu kontextu. Výzkum spočíval v analýze jednotlivých protestů. Zaměřil jsem se na popsání role organizací občanského sektoru v těchto protestech. Dále jsem se zaměřil na to, jakým způsobem docházelo k šíření protestů, jaké rámy jejich organizátoři použili a také jakou roli hrála nová média při organizování a šíření těchto protestů.
|
|
|
Analýza protestů proti regulaci Internetu v ČR (2011-2012)
Košík, Jan ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Cílem této práce byla popsat protesty odehrávající se v první polovině roku 2012 proti mezinárodní dohodě ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) na území české Republiky s přihlédnutím k mezinárodnímu kontextu. Výzkum spočíval v analýze jednotlivých protestů. Zaměřil jsem se na popsání role organizací občanského sektoru v těchto protestech. Dále jsem se zaměřil na to, jakým způsobem docházelo k šíření protestů, jaké rámy jejich organizátoři použili a také jakou roli hrála nová média při organizování a šíření těchto protestů.
|
|
|
Mezinárodní úprava vymáhání práv duševního vlastnictví a smlouva ACTA
Antoš, David ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Návrh smlouvy ACTA pokoušející se stanovit nové mezinárodní standardy vymáhání práv duševního vlastnictví si získal mimořádnou pozornost mezi odbornou i laickou veřejností a zejména v Evropské unii vyvolal mnoho obav a kritiky. Tato práce se ACTA pokouší zasadit do širšího kontextu právní úpravy duševního vlastnictví. Popisuje, z jakých základů vzešla, podrobně rozebírá její obsah a kriticky hodnotí nejčastěji zmiňované nedostatky a možná rizika jejího přijetí.
|
|
|
Dohoda ACTA jakožto příklad snahy o mezinárodně-právní regulaci internetu
Růžičková, Zuzana ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá mezinárodní Obchodní dohodou proti padělatelství, zkráceně ACTA. Ta se na počátku roku 2012 dostala do centra pozornosti veřejnosti i médií a jejímu odhlasování v Evropském parlamentu předcházely poměrně nevídané protesty. Práce se soustředí zejména na oblast internetu, jakožto celosvětově rozšířeného média, do jehož svobody měla ACTA v zájmu ochrany autorských práv zasahovat. Cílem práce bylo vytvořit ucelený soubor o ACTA, který by sloužil k uvedení do problematiky a jako základ k dalšímu pokračování ve studiu tohoto tématu. V první části je popsáno pozadí přípravy dohody, její přijímání v Evropské unii s důrazem na Českou republiku a zároveň jsou zmíněny i obsahem související americké návrhy zákonů PIPA a SOPA. Ve druhé části je pozornost věnována samotnému obsahu dohody. Stručně je vysvětlen význam kapitol a oddílů ACTA. Přiblížena je i současná právní úprava internetu, zejména tamní ochrany práv duševního vlastnictví. Práci doplňují výhrady, které k ACTA měla společnost a jejich hodnocení z hlediska oprávněnosti.
|
|
|
Fenomén pirátského hnutí u nás i ve světě
Dohnal, Jakub ; Šisler, Vít (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá historií, vznikem, principy a konkrétními aktivitami pirátských stran ve světě a v České republice. V úvodu autor představuje historii a kontext pirátského hnutí, konkrétně na příkladech skupin kolem hackingu, svobodného softwaru či open access. Více rozebírá i myšlenky zastávané zakladatelem Free software foundation Richardem Stallmanem a známým americkým právníkem Lawrence Lessigem, ze kterých vychází základní pirátské principy, jako je svoboda informací, ochrana soukromí, nebo reforma autorského práva. Po definici vybraných základních informačních politik je v práci popsán vznik a činnosti samotných pirátských stran v Evropě. Důraz je kladen na první Piráty ve Švédsku, na úspěšnou německou Pirátskou stranu, na problémy internetové politiky ve Francii (zejména zákony DADVSI a HADOPI) a na situaci v Evropské unii (s důrazem na mezinárodní smlouvu ACTA). Závěrem je představena historie a informační politika České pirátské strany, jež autor porovnává s informační politikou České republiky ve světle základních principů pirátského hnutí.
|
|
|
Právní otázky ochrany zvukových záznamů hudebních děl
Grishina, Marina ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Votava, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám právními aspekty ochrany zvukových záznamů hudebních děl v České republice a Ruské federaci. V souvislosti s rozvojem moderních technologií, které usnadňují přístup k autorským dílům jako například internet, ochrana autorských práv a práv souvisejících s právem autorským se stává velice důležitou a měla by být odpovídající. První kapitola se zabývá vymezením základních pojmů autorského práva. Druhá kapitola je zaměřená na problematiku porušování autorských práv a práv souvisejících s právem autorským v České republice a Rusku. V následující části je prováděn rozbor mezinárodních smluv v oblasti autorského práva (TRIPS, ACTA atd.) a závazků, které z nich plynou. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice vymáhání autorských práv. V poslední kapitole porovnávám efektivitu českých a ruských právních norem na ochranu autorského práva na základě anonymního sociologického výzkumu mezi studenty vysokých škol ohledně původu audio záznamů hudebních děl.
|
|
| |
|
|
Monetary claims in intellectual property infringement cases
Sedláček, Václav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Dizertačná práca skúma vymáhanie peňažitých nárokov z porušenia práv duševného vlastníctva. Zameriava sa na zákon č. 221/2006 Sb. o "vymáhání práv z průmyslového vlastnictví" a na smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2004/48/ES. Hlavným cieľom práce je posúdiť rozsah peňažitých nárokov, predovšetkým s ohľadom na možné prekrývanie či vzájomnú konzumáciu týchto nárokov, a ďalej s ohľadom na ich odlišnosť v jednotlivých štátoch. Druhým cieľom práce je rozbor anglickej terminológie vo vzťahu k obsahovo najbližším českým pojmom. Práca používa logické metódy indukcie a abstrakcie a metódu medzinárodnej multilaterálnej komparatistiky, kde je významná práca s jazykom. Z exaktných metód aplikuje metódu modelovania kombinovanú s matematickou metódou teórie hier. Práca v jednotlivých kapitolách postupne vysvetľuje pojmy a právnu úpravu, oboznamuje s existujúcimi výkladovými nejasnosťami. Tie postupne objasňuje analýzou komunitárnej úpravy, úpravy v členských štátoch EÚ, v USA. Následne sa zameria na inštitút unjust enrichment v anglickom práve, potom i v USA a v kontinentálnom systéme, kde má inštitút odlišné - negatívne - poňatie bezdôvodného obohatenia. V celej práci prebieha analýza vo väzbe na porušovanie práv duševného vlastníctva. V predposlednej časti práca za účelom získania doplňujúcich odpovedí podrobne porovnáva dohody TRIPS a ACTA so smernicou 2004/48/ES. Cieľom poslednej, aplikačnej časti práce je posúdenie sily preventívnej funkcie zákona 221/2006 Sb. v kontexte pôsobenia ďalších prvkov relevantnej právnej úpravy. Práca dospieva k záveru, že súbežné priznanie náhrady škody a bezdôvodného obohatenia teoreticky prichádza do úvahu, pokiaľ sa nejedná o jeden tok hodnoty. Negatívne odpovedá práca na otázku, či môžu byť náhrada škody a bezdôvodné obohatenie priznané súčasne v paušálnej forme podľa § 5 ods. 2 alebo 3 zákona č. 221/2006 Sb. Dôvodom je, že sadzba licenčného poplatku sa aplikuje na tržby porušiteľa. Tie sa viažu na bezdôvodné obohatenie porušiteľa. Ak by sa súčasne náhrada škody počítala opäť aplikáciou sadzby na tie isté porušiteľove tržby, bolo by to v rozpore s pravidlom zákazu dvojnásobnej kompenzácie. Teoreticky to však úplne vylúčiť nemožno. Prakticky je príklad súbežného priznania veľmi ťažké nájsť, a to aj v nepaušálnej forme, jedná sa napr. o prípady tzv. collateral sales v americkom práve. Z dokumentov EÚ sa javí, že porušiteľove zisky sú vnímané ako unjust enrichment a to je prekladané ako bezdôvodné obohatenie. Anglická teória však rozlišuje "restitution of unjust enrichment" a ziskovo-založený nárok za protiprávne jednanie (gain-based recovery for wrong), ktorý zahŕňa aj vydanie porušiteľových ziskov vo forme náhrady škody (damages). S bezdôvodným obohatením podľa českého práva, ktoré je širšie, nemožno stotožňovať unjust enrichment v čírom anglickom poňatí, pretože české bezdôvodné obohatenie zahŕna aj zavinené protiprávne obohatenia. V súvislosti s vydaním porušiteľových ziskov na základe unjust enrichment ale zavinenie rolu hrá. Širšie poňatie unjust enrichment relevantné pre porušenia práv duševného vlastníctva je nazývané "interceptive unjust enrichment" (interceptívne bezdôvodné obohatenie), kde ide o "obohatenie z majetku žalobcu", kedy je možné nárokovať aj zisk získaný týmto zásahom. Dôraz sa kladie na obohatenie z majetku, nie na protiprávne jednanie. Práca skúma a nachádza výklad pojmov account of profits, apportionment of profits a disgorgement, pojednáva o inštitúte nepravého jednateľstva vo vzťahu k duševnému vlastníctvu. Licenčný poplatok je vo viacerých krajinách považovaný za vhodné vyjadrenie predmetu obohatenia pri porušení práv duševného vlastníctva. Ak bolo porušenie zavinené, prípadne úmyselné, je možné nárokovať nielen predmet obohatenia -- objektívne obohatenie, ale aj doplnok do subjektívneho obohatenia, teda zisky porušiteľa. V českom práve by sa jednalo o úžitok z užitia predmetu obohatenia. V poslednej časti práca skúma, či je v rámci širšej legislatívnej úpravy (občiansky súdny poriadok, zákon o súdnych poplatkoch) zavedenie dvojnásobku licenčného poplatku do zákona č. 221/2006 Sb. prvkom, ktorý v kontexte tejto širšej úpravy, prináša významný odradzujúci prvok pre potenciálnych porušiteľov. Konštrukciou modelu pomocou teórie hier a využitím simulácie práca dospela k záveru, že pri nižších licenčných poplatkoch, kde pre strany je odmena advokáta väčšou záťažou, je efekt dvojnásobku zanedbateľný. Pri porušeniach väčšieho rozsahu (keď neuhradený licenčný poplatok prekročí určitú hranicu) aplikácia dvojnásobku preventívnu silu zákona zvyšuje. Tieto "porušenia väčšieho rozsahu" majú dva intervaly -- "s najväčším efektom dvojnásobku" a "so stabilizovaným efektom dvojnásobku". Ale celkovo u "porušení väčšieho rozsahu" predstavuje aplikácia vymáhania dvojnásobku licenčného poplatku tretinové resp. pätinové zlepšenie preventívnej sily zákona. To platí za predpokladu, že by sa potenciálni porušitelia snažili efektsvojho porušenia pred porušením spočítať.
|
|
|
Äutorské právo v digitální době
Kuželka, Kryštof ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Smutný, Zdeněk (oponent)
Tato práce se věnuje analýze účelů autorského práva analýzou historie, platných a navrhovaných právních aktů a příkladů soudních sporů. Ukazuje, že jedním z účelů, který je zejména předmětem sporů, je snaha zábavního průmyslu omezit kopírování a sdílení digitálních děl veřejností. V poslední části práce nabízí řešení. V první části práce je analyzován samotný pojem autorské právo, za jakými účely se chrání a co se ve vztahu k němu změnilo s příchodem digitální doby. V další části následuje popis a shrnutí obsahu dvou světově nejdůležitějších právních aktů v oblasti ochrany autorského práva -- DMCA představující platný právní akt a ACTA představující navrhovaný právní akt. Další část ukazuje na konkrétních případech dopady těchto aktů a tyto dopady třídí podle jejich podstaty. V této části je také ukázána neospravedlnitelnost účelů ochrany autorského práva, zejména ochrany práva na kopírování a sdílení. V poslední části je navržen model s využitím licencí Creative Commons a crowdfundingu a aplikace, která umožní veřejnosti bez problémů sdílet digitální díla a zároveň zaručí odměnu autorům.
|
host ::
RSS.